1. Zavedli jsme maximální transparentnost. Z desátého místa jsme náš kraj posunuli na pozici s jedním z nejnižších korupčních rizik mezi kraji ČR.
2. Zásadně jsme snížili zadlužení kraje o více než 2 miliardy korun, a to díky postupnému snižování provozních nákladů a pečlivému hospodaření.
3. Veřejná doprava je oproti stavu v roce 2020 ve Středočeském kraji plně integrovaná do jedné jízdenky a spoje na sebe konečně logicky navazují. V projektu Čtyřmezí jsme se Středočeským krajem integrovali i okrajové části Plzeňského, Karlovarského a Ústeckého kraje. Integraci rozšiřujeme i do dalších krajů (například projekt Trojmezí).
4. V kraji jezdí nové moderní autobusy a průběžně modernizujeme vlaky. Velkou soutěží na autobusové dopravce šetříme kraji 400 milionů korun ročně, soutěž na nové vlakové dopravce je prakticky připravena.
6. Staráme se o zajištění dostatečné kapacity škol – zajistili jsme výstavbu nových středních škol, podporujeme obce při výstavbě škol základních, navrhli jsme Praze výstavbu společného středoškolského kampusu.
7. Zvyšujeme bezpečnost v kraji, podporujeme dobrovolné hasiče a další složky IZS.
9. Modernizujeme středočeské nemocnice a stavíme nové pavilony.
10. Komunikace kraje je konečně otevřená. Partnersky komunikujeme s občany, starosty, sdruženími, firmami a dalšími subjekty.
Přestože jsme se prakticky po celou dobu našeho působení ve vedení kraje potýkali s nějakou krizí (covid, uprchlíci z Ukrajiny, ceny energií), na náš cíl úřad ztransparentnit, vymést z něj papalášství a začít celý kraj modernizovat a přitom oddlužovat jsme nikdy nerezignovali.
Ze zhruba 230 bodů našeho programového prohlášení jsme splnili téměř vše.
Zkrátka
budujeme efektivní kraj pro 21. století, přičemž nejdůležitější
je pro nás transparentní řízení veřejných zakázek a jejich
profesionální a efektivní správa s jasným cílem:
každodenní zkvalitňování života všech Středočechů.
Po letech neprostupnosti a uzavřenosti úřadu jsme dali absolutní prioritu tomu, aby naše vedení kraje bylo otevřené, transparentní a komunikativní. Proto je od počátku diář hejtmanky veřejný, aby bylo zřejmé, s kým jedná, a každý mohl její práci kontrolovat.
Stejně otevřeně jsme přistoupili ke všem agendám. Veškeré smlouvy a dohody zveřejňujeme na webu kraje. A to již od výše 10 000 Kč, tedy dalece nad rámec povinností daných zákonem. Už žádné „malé domů“, žádné analýzy hudebních festivalů, které dělali externisté a kraj je tajil.
V co nejširší míře využíváme výběrová řízení, což nám vyneslo výrazně lepší hodnocení transparentnosti než v minulosti. Středočeský kraj se dříve umístil jako čtvrtý od konce mezi kraji.
K otevřenosti patří i kvalitní komunikace. Od počátku jsme na web i sociální sítě dávali maximum informací o všem, co se na kraji děje, jaké máme plány a jaké projekty připravujeme. Konference jsme přenášeli živě a veškeré prezentace a další podklady jsou také dostupné na webu kraje.
Každý měsíc jako celá Rada vyjíždíme do regionu a součástí návštěv je vždy diskuze s občany. Sama hejtmanka pak ještě pravidelně vyjíždí do dalších míst na setkání s občany.
Hned od začátku působení ve vedení kraje bylo naší prioritou zprůhlednit jeho finance. Začali jsme nadstandardně zveřejňovat všechny smlouvy a dohody nad rámec zákonných povinností, nikoliv od 50 000 Kč, ale už od 10 000 Kč.
Zároveň jsme omezili na naprosté minimum individuální dotace, tedy ty přidělované bez pravidel fondů. Nyní na ně dosáhnou pouze akce velikostí přesahující kapacity zřízených Středočeských fondů. Vše ostatní prochází standardní soutěží ve fondech.
Přestože jsme čelili nepředpokládaným krizím a s nimi spojeným výdajům, jako byly covidová, energetická nebo migrační krize, dařilo se nám průběžně snižovat zadlužení kraje. Klíčovým krokem bylo v roce 2023 předčasné splacení úvěrů ve výši dvou miliard korun. A to za situace, kdy jsme zároveň rekordně investovali z vlastních prostředků kraje. Šlo tedy o investice výhradně z našeho rozpočtu, nepodpořené dotačními fondy státu ani Evropské unie. Díky naší práci se podařilo proinvestovat 1,6 miliardy korun. Pokud bychom započítali i investice kryté penězi z fondů, byla by proinvestovaná částka přibližně 6,8 miliardy korun.
Klíčovým úkolem našeho vedení pak bylo narovnání historické nespravedlnosti, kdy v rámci rozpočtového určení daní dostával Středočeský kraj téměř nejméně peněz při přepočtu na obyvatele. Parametry nastavené už v roce 2005 se nikdy neměnily, přitom do Středočeského kraje se od té doby nastěhovalo 300 000 obyvatel.
Díky našemu intenzivnímu úsilí se podařilo najít většinovou shodu s ostatními kraji na úpravě parametrů rozdělování daňových výnosů mezi kraje, které navíc mají být aktualizovány podle svého vývoje. Počítá se mimo jiné s tím, že se zohlední počet obyvatel, rozsah silniční či zdravotnické sítě a podobně. Aktuálně je předloha změny v legislativním procesu.
Středočeský kraj je vlastníkem přibližně 2 000 budov, o kterých měl jen velmi malý přehled. Na začátku našeho působení ve vedení kraje nebylo známo, v jakém jsou stavu, jak jsou vytápěny, k čemu slouží nebo zda jsou pronajaty. Pasportizace je velmi náročný proces a ke květnu 2024 byl pasportizován majetek 175 příspěvkových krajských organizací.
Dokončili jsme rozsáhlý projekt integrovaného systému dopravy, který zahrnuje hl. město Praha a Středočeský kraj. Tento společný dopravní systém pokrývá celé území Středočeského kraje od června 2022. Celý proces trval neuvěřitelných 30 let!
Systém PID nyní zahrnuje všechny příměstské regionální autobusové linky a vlakové spoje, včetně MHD v Praze a ve většině středočeských měst. Navíc systém PID zasahuje i do sousedních krajů, pokrývá území o rozloze 13 000 km² a obsluhuje více než 3 miliony obyvatel v téměř 1 300 městech a obcích.
Právě za našeho působení se podařilo celý proces sjednocování urychlit. Díky tomu můžeme občanům nabídnout moderní systém s jednotnými podmínkami a vysokou kvalitou bez ohledu na dopravce, se kterým cestují.
Klíčovým projektem bylo zavedení Standardů dopravní obslužnosti. Tento krok změnil metodiku spolufinancování dopravní obslužnosti v kraji. Města a obce nyní férově přispívají na provoz osobních vlaků i autobusů. V minulosti nebyla výše příspěvků ze strany obcí a měst sjednocená, některé přispívaly více, jiné méně a několik set obcí dokonce vůbec. Často to bylo na základě známostí a vlivu na úřadech. S tím jsme nemohli souhlasit. Nyní je jasně nastavený vzorec, jak mohou obce objednávat dopravu pro své občany, pokud jim nedostačuje obslužnost naplánovaná krajem.
Standardy dopravní obslužnosti přijala téměř všechna města a obce.
Začali jsme výrazně modernizovat železniční vozidlový park. Středočeský kraj se tak postupně mění z technického skanzenu na moderní dopravní síť. Ubylo zastaralých motoráků řady 810 a postupně nasazujeme moderní elektrické jednotky RegioPanter a motorové jednotky RegioFox. V přípravě je také rozjezd motoráků RegioSpider.
Celkem 22 nových jednotek RegioPanter bude společně s ČD nasazeno do systému Pražské integrované dopravy (PID) od letošní prosincové změny jízdních řádů a zvýší tak kapacitu středočeských vlaků o více než 5 000 míst.
Historicky poprvé jsme vypsali transparentní soutěž na autobusové dopravce. Výběrová řízení na provozovatele příměstských a regionálních autobusových linek v rámci systému PID jsme řešili v letech 2022–2023 a dopravci vyjedou 1. prosince 2024.
V 35 soutěžených celcích ve čtyřech vlnách uspělo 14 dopravců. Jediným hodnoticím kritériem byla cena, přičemž všichni dopravci samozřejmě musí splnit veškerá kritéria Standardů kvality PID. Ta zaručují například závazný podíl nízkopodlažních spojů, celovozovou klimatizaci, maximální stáří vozů či jednotný vzhled a výbavu vozidel. Smlouvy jsou platné na příštích deset let a touto soutěží se podařilo ušetřit 400 milionů korun ročně.
Stejně transparentní soutěž jsme připravili i na vlakové spoje v kraji. Jde o 30letý kontrakt počínající rokem 2029, protože vzhledem k dodacím lhůtám nových souprav není možné spustit nový systém dříve. Tímto krokem však zajistíme moderní soupravy pro středočeské cestující.
Jde o největší soutěž svého druhu v novodobých dějinách naší republiky. Investice na pořízení 54 nových kapacitních jednotek bude ve výši zhruba 21,6 miliard korun (v cenách z roku 2024 při uvažované ceně 400 milionů korun za jednotku). Počítáme však s opcí na další desítky vozidel v hodnotě až 24 miliard korun. Dále je třeba počítat s cenou úroků a náklady na servis a provoz.
Vypsání soutěží na dopravce jsme naplánovali postupně od druhé poloviny letošního roku až do konce roku 2026. Soutěž na provozní celek EMU 400 bude vyhlášena jako první ještě v roce 2024.
Připravili jsme pilotní projekt tzv. poptávkové dopravy, která slouží jako doplněk či alternativa ke klasickým linkovým autobusům. Tento koncept dopravy nepracuje s fixními trasami, jízdními řády ani časy jako klasická linková doprava. Umožňuje dynamickou tvorbu tras, které jsou přizpůsobeny skutečné poptávce cestujících. Jednoduše řečeno jde o „dopravu na zavolání“. Pokud se pilotní projekt na Českobrodsku osvědčí, plánujeme jej rozšířit do celého kraje. Zde jsme však závislí i na změně legislativy, kterou stát přislíbil, že provede od podzimu roku 2024.
Připravili jsme zcela novou Koncepci rozvoje cyklistiky. Tento hlavní strategický dokument stanovuje priority pro rozvoj cyklistiky a cyklodopravy v regionu.
Koncepce se soustředí na praktickou stránku, na skutečné možnosti výstavby nových stezek. Proto jsme ke spolupráci přizvali města, obce a další subjekty. Chceme, aby koncepce byla do jisté míry i metodickým návodem a příkladem pro ostatní kraje. Naším cílem je, aby v České republice vznikla ucelená síť stezek a tras, včetně jejich klasifikace a zatřiďování na národní, nadregionální a regionální trasy.
Prioritami je nejen budování sítě páteřních tras v kraji, ale i rozvoj a údržba stávající sítě, na což se v Česku často zapomíná.
Když jsme nastoupili na kraj, nebyly připraveny prakticky žádné projekty. Od té doby jsme již otevřeli dalších 30 kilometrů cyklostezek a dalších 120 kilometrů se otevře do roku 2028.
Naším cílem je, aby cyklodoprava byla plnohodnotnou součástí dopravního systému. Pro podporu obcí, měst a jejich svazků při budování cyklistické infrastruktury jsme vytvořili speciální fond, ve kterém je jen pro letošní rok 22 milionů korun.
Dotace jsou poskytovány na stavby liniové cyklistické infrastruktury, které jsou spolufinancované z jiných veřejných finančních zdrojů v koridorech páteřních cyklotras. Dále jsou dotace určeny na zřizování chráněných úložišť pro jízdní kola v uzlových bodech integrovaného dopravního systému. To zahrnuje zřizování cyklověží, koláren nebo cykloboxů u vlakových stanic či autobusových zastávek.
Modernizujeme střední školy. Do inovativních metod výuky a vybavení, tedy do modernizací učeben, laboratoří, dílen a vybavení na praxe, jsme od roku 2021 investovali skoro půl miliardy korun včetně částky pro letošní rok.
Ve spolupráci se školami jsme hledali možnosti, jak navýšit počet míst v prvních ročnících. Výsledkem je 700 nových míst při letošních přijímacích zkouškách, v loňských to bylo dokonce 840 míst, z toho 600 v krajských školách. Výhledově bychom měli dokázat nabídnout až o 4 000 transformovaných míst více než v období, kdy jsme na kraj přišli.
Zároveň investujeme do rozšiřování kapacit gymnaziálního vzdělání tam, kde je to potřeba. Plánujeme nové gymnázium v Černošicích, připravujeme stavbu nového gymnázia v Jesenici, projektujeme rozšíření gymnázia v Říčanech a Berouně a rozšiřuje se i gymnázium v Hostivici.
S kapacitou základních škol pomáháme intenzivně i obcím, byť Středočeský kraj není zřizovatelem těchto škol. Infrastrukturní fond jsme upravili tak, aby si o podporu mohly říct i obce, které nemají financování od státu a chtějí rozšířit své základní či mateřské školy.
Ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem jsme poprvé opravdu reálně zmapovali oborovou strukturu a poptávku po oborech a upravujeme nabídku oborů dle současných trendů a požadavků.
Na základně analýzy přijímacích zkoušek a toho, jaký je zájem o stávající obory, probíhá úprava nabídky našich středních škol.
Jako první jsme našli odvahu ke slučování škol, které vede k efektivnější nabídce pro žáky a zároveň je efektivnější při řízení krajem zřizovaných škol.
Od začátku svého působení ve vedení kraje dbáme na to, aby Středočeský kraj zůstal bezpečný. Navázali jsme proto intenzivní spolupráci se všemi složkami Integrovaného záchranného systému.
V rámci podpory Hasičského záchranného sboru (HZS) přispíváme každoročně profesionálním hasičům 5 miliony korun na vybavení. HZS díky prostředkům pořídil 15 užitkových automobilů pro územní odbory HZS, 15 přetlakových ventilátorů k odvětrání objektů při mimořádných událostech, 2 vyprošťovací zařízení a 39 praček a sušiček pro prací centra údržby zásahových oděvů.
Podobná podpora směřuje i krajské policii. Konkrétně na základě memoranda 4,5 milionu korun ročně. Nakoupeny byly díky tomu například drony, speciální tester na drogy, speciální komunikační sluchátka nebo centrifuga pro genetickou laboratoř. Naše finance významně pomohly k budování a obnově technologií v tzv. POL Pointech, což je unikátní projekt středočeské policie, který umožňuje hlásit trestnou činnost zejména zranitelným lidem, například obětem domácího násilí. A velká část financí pak směřovala také na vytvoření speciální virtuální reality ve školicím středisku v Sadské, které rovněž dal kraj policii k dispozici.
Klíčová podpora pak směřovala k jednotkám dobrovolných hasičů. Důsledně jsme navyšovali fond, z něhož čerpají zejména na pořizování vybavení, a to z původních 43 milionů korun až na letošních 81 milionů korun.
Díky tomu jejich jednotky za čtyři roky získaly 49 cisteren, na které kraj přispěl 49 miliony korun. Ve stejném období jsme vybudovali nebo zrekonstruovali 22 hasičských zbrojnic, na což kraj přispěl 63 miliony korun. Až 70 milionů pak bylo využito na nákup dopravních automobilů a požárních přívěsů. Těch dobrovolní hasiči nakoupili 160, respektive 100. A na další vybavení potřebné k ochraně životů a majetku šlo skoro 50 milionů korun.
K bezpečnosti neodmyslitelně patří také primární prevence a adiktologie. Na jejich podporu jsme navyšovali jak Fond prevence, tak Humanitární fond pro oblast sociálních služeb, který využívá řada adiktologických služeb. Prevenci ve školách podporujeme také z rozpočtu středočeského školství. Pokud bychom všechny prostředky sečetli, blížíme se k 30 milionům korun. Jen Fond prevence byl v tomto roce navýšen na rekordních 15 milionů korun.
Spolupracujeme na propagaci aplikace Bright Sky, která pomáhá obětem domácího násilí. V rámci této iniciativy bylo proškoleno 180 policistů a přibližně 600 zaměstnanců z obcí.
Řídíme se heslem, že Středočeši mají nárok na zdravotnictví 21. století. Proto jsme do něj v našem volebním období rozsáhle investovali.
Navázali jsme úzkou spolupráci i s nemocnicemi, které nejsou zřizované krajem. Občanům je totiž jedno, jestli jsou ošetřováni ve státní, krajské, městské nebo soukromé nemocnici, chtějí jen kvalitní péči.
Jen za rok 2023 směřovalo do středočeského zdravotnictví 1,7 miliardy korun. Na zajištění lékařské pohotovostní služby šlo zhruba 43 milionů korun a letos to je 45 milionů korun.
Nemalou částkou přispěl Středočeský kraj i na provoz protialkoholních a protitoxikomanických záchytných stanic v Příbrami a Mladé Boleslavi a expektačních lůžek v Kladně, v celkové výši 8,5 milionu korun, letos je to 8,8 milionu korun.
Celková částka vynaložená v roce 2023 na investice pro krajem založené nemocnice činila přes 800 milionů korun. Zahrnovala průběžné platby za výstavby nových pavilonů a modernizaci jednotlivých nemocnic a nákup vybavení i částku na přípravu projektů, kterým se Středočeský kraj chce věnovat v následujících letech.
Pro oblast zdravotnictví byly vyhlášeny i dva dotační programy, jejichž celková alokace byla 32 milionů korun. Podporujeme hospicovou, paliativní a ošetřovatelskou péči poskytovanou zejména v domácím prostředí pacienta.
V krajské síti poskytovatelů sociálních služeb je 258 organizací, které dohromady poskytují 580 sociálních služeb. Z hlediska kapacity těchto služeb jde o 8 703 lůžek pobytové sociální péče a 1 138 úvazků přímé péče v terénních a ambulantních sociálních službách a dalších 847 000 hodin péče pečovatelských služeb a osobní asistence.
Od začátku působení ve vedení kraje pracujeme na tom, aby se navyšovala kapacita pobytových zařízení v takovém rozsahu, aby nedocházelo ke komplikacím ve financování krajské sítě sociálních služeb. Do modernizace a potřebných oprav jednotlivých pobytových zařízení jsme pak v posledních letech investovali 100 milionů korun ročně.
Právě financování služeb je jedním z klíčových bodů, které se snažíme změnit v rámci jednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Dlouhodobě je nastaveno podle zastaralých kritérií. I proto jsme nechali vypracovat velkou demografickou studii odhadující vývoj počtu obyvatel a dostupnosti služeb ve Středočeském kraji až do roku 2050. Ta například ukazuje, že do 30 let vzroste počet obyvatel starších 80 let o závratných 74 %.
I proto masivně podporujeme rozvoj terénních služeb. Tyto služby zajišťují potřebným život v jejich vlastních domácnostech, tedy v nejméně omezujícím prostředí. Tím se snižují nároky na pobytové služby.
V rámci sociálních služeb jsme pak péči věnovali rozvoji pěstounské péče, která je klíčová pro to, aby co nejméně dětí zůstávalo v péči dětských domovů.
Kromě jiného jsme navýšili kapacity našeho sociálního odboru, aby pěstounské řízení trvalo kratší dobu. Zároveň jsme spustili velkou kampaň na nábor pěstounů. Obojí mělo pozitivní dopad na počty jak trvalých, tak přechodných pěstounů ve Středočeském kraji, který jich má nejvíce ze všech krajů.
V rámci další podpory jsme jako první kraj zajistili pěstounským rodinám tzv. euroklíč, díky kterému mají možnost využívat chráněné toalety. Spolupracovali jsme s partnery na kultivaci prostředí, kde probíhá pěstounské řízení, a chystáme další podpůrné aktivity.
To
vše zohledňuje strategický dokument Rozvoj sociálních služeb
pro roky 2023–2025.
Jak jsme navýšili kapacity podporovaných sociálních služeb?
Terénní služby sociální péče – navýšení ve výši 142 úvazků za období 2023–2025.
Denní stacionáře a centra denních služeb, ambulantní a pobytové odlehčovací služby – každoroční navýšení 10 úvazků v denních stacionářích, 4 úvazky ambulantně v odlehčovacích službách a 12 lůžek v pobytových odlehčovacích službách.
Sociální rehabilitace a centra duševního zdraví – navýšení ve výši 66 úvazků u center duševního zdraví a 5 úvazků pro sociální rehabilitaci za období 2023–2025.
Terénní sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením – podpora v lokalitách, kde není dostupná osobní asistence, každoroční navýšení o 1 úvazek.
Raná péče – navýšení o 12 úvazků za období 2023–2025.
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi – navýšení o 15 úvazků za období 2023–2025.
Azylové
domy pro rodiny s dětmi – podpora rozvoje kapacit v městech nad
10 000 obyvatel.
V době, kdy jsme přebírali Středočeský kraj od předchozího vedení, byly zakázky na údržbu a výstavbu silnic a silniční infrastruktury pověstné svou netransparentností. Okamžitě jsme proto zavedli transparentní systém prioritizace investic a staveb. Dle jasných parametrů se řadí plánované investiční akce za sebou a nerozhoduje tak systém „kdo víc křičí či leští kliky na kraji“.
Zároveň jsme důsledně dbali na to, aby soutěže probíhaly co nejrychleji, stejně jako příprava investičních akcí. Zajišťovali jsme čerpání veškerých prostředků ze státních i evropských fondů, aby obnova silniční sítě ve Středočeském kraji probíhala co nejefektivněji.
Za celé volební období se nám podařilo proinvestovat 20 miliard korun. Tedy přibližně 5 miliard korun ročně. Jen v loňském roce jsme z této částky opravili řadu mostů, mostků a propustků, stovky kilometrů silnic atd. Navíc jsme otevřeli nové obchvaty v Brandýse nad Labem, Zápech a Jílovém u Prahy. Zahájili jsme také přípravné práce pro obchvaty Čelákovic a Hořovic. Na konci roku jsme získali peníze ze Státního fondu dopravní infrastruktury na stavbu přeložek silnic II/244 v Přezleticích a II/610 v úseku dálnice D0 se silnicí II/101 v Brandýse nad Labem. Obě stavby jsou navázány na výstavbu Pražského okruhu.
Za našeho vedení jsme se výrazně zaměřili na zimní a letní údržbu a na opravy silnic po zimě, které nejsou celoplošné. Postupně jsme navyšovali finanční prostředky na tyto opravy z nuly až na letošních 1,1 miliardy korun.
Rozhodli jsme se také přesoutěžit více než 20 let staré smlouvy na zimní a letní údržbu. Nyní se intenzivně připravuje soutěž asi na čtvrtinu rozlohy kraje, kdy nová běžná a zimní údržba oblasti Mnichovo Hradiště začne pracovat od příštího roku. Předpokládáme, že tím dojde k výrazné úspoře prostředků. Na základě této zkušenosti pak budou připraveny i další soutěže v ostatních oblastech.
Postupně se nám tak daří zlepšovat stav středočeských silnic, které byly dlouhodobě podfinancovány. Výrazně jsme přitvrdili v kontrolách odvedených prací a máme podloženo diagnostikou, že stav silnic je skutečně na lepší úrovni, než když jsme na kraj nastupovali.
Zároveň jsme vypracovali „Koncepční plán optimalizace silniční infrastruktury Středočeského kraje v období let 2023–2042“, který přesně mapuje situaci středočeských silnic a také ukazuje směry, jak jejich stav v následujících letech ještě zlepšit. Klíčové je, že do roku 2042 by bylo nezbytné vydat celkem 170 miliard korun na veškeré investice a údržbové práce, což znamená navýšení o 60 miliard korun pro vyrovnání vnitřního dluhu.
Primárním úkolem našeho vedení byl koncepční přístup k rozvoji kultury i cestovního ruchu. Zavést transparentní a přehledný systém podpory kulturního života, akcí a organizací bylo klíčové. V případě cestovního ruchu jsme se zaměřili na smysluplnou podporu a vytváření nových pracovních míst, na rozvoj podnikatelského prostředí v regionech, pomoc při rozvoji infrastruktury a zvyšování prestiže destinací. Dále jsme se zaměřili na rozvoj udržitelného turismu a snahu co nejvíc využít potenciál cestovního ruchu v rámci území a daného časového období.
Připravili jsme jednak koncepce jak kultury a památkové péče, tak i rozvoje cestovního ruchu až do roku 2030. Zároveň jsme s absolutním důrazem na transparentnost zpřehlednili systém fondů, které podporují jak kulturu, tak cestovní ruch v kraji. Zaměřili jsme se také na akce, které do kraje přivádějí turisty, a pro ně jsme zřídili fond tříletého financování. To umožňuje udržitelné a předvídatelné plánovaní těchto akcí.
V rámci rozvoje našich příspěvkových organizací – tedy muzeí, galerií a skanzenů – jsme se zaměřili na jejich modernizaci. Připravujeme expozice s využitím virtuální reality a dalších moderních způsobů, které muzea zatraktivňují.
Naší vlajkovou lodí v oblasti kultury se stalo odkoupení Hrabalovy chaty v Kersku. Kraji se ji podařilo získat za zvýhodněných podmínek a díky citlivé rekonstrukci jsme ji v roce 2024 mohli otevřít jako atraktivní „hausmuzeum“. Tím jsme veřejnosti představili chatu Bohumila Hrabala ve stavu, jako by ji významný spisovatel právě opustil.
Středočeský kraj se pyšní rozmanitou a pestrou krajinou. A jednoznačným cílem pro naše vedení kraje bylo tuto pestrost zachovat a zároveň ještě zlepšit podmínky.
V rámci toho jsme se zaměřili na efektivnější posuzování vlivu na životní prostředí u projektů, které kraj posuzuje. Vzhledem k tomu, že střední Čechy obklopují hlavní město a neustále zde přibývá obyvatel, houstne doprava, budují se nové bytové komplexy, průmyslové haly a doprovodná infrastruktura, bylo nezbytné zlepšit a zrychlit tyto procesy.
Za jednu z největších výzev považujeme problematiku sucha a zadržování vody v krajině. Na tuto agendu jsme se zaměřili naprosto prioritně. Rekordně jsme navýšili fondy podporující vodohospodářské projekty, ať už jde o čištění odpadních vod, vodovodní přivaděče a vodovodní řady, nebo o projekty pomáhající v boji proti suchu, což zahrnuje zejména podporu vzniku mokřadů, obnovu tůní a rybníků.
Na infrastrukturní projekty jsme každoročně vyčlenili přes 100 milionů korun oproti dřívějším 50 milionům. Menší vodní projekty začínaly s podporou 20 milionů korun, která se nyní zvýšila na více než 30 milionů korun za rok. Rovněž jsme vytipovali strategické vodohospodářské projekty v kraji, které mají nárok mimo tyto fondy na podporu až do výše 10 milionů korun k již získaným prostředkům ze státních fondů. V roce 2023 jsme například přispěli 10 miliony korun na rekonstrukci vodovodního přivaděče z VDJ Kopanina do VDJ Kožova Hora a dalších 9,8 milionu korun na vodovodní přiváděcí řad Jirny. Připravujeme také kapacitní vodovodní přivaděč, který povede podél budoucí dálnice D3 a bude zásobovat vodou přilehlé oblasti.
Na další ekologické aktivity jdou rovněž vyšší miliony korun. Podporujeme výsadbu stromů a dbáme na udržitelnost těchto projektů, protože o vysazené stromy je třeba se i starat. Podporujeme také ekologickou výchovu a centra environmentálního vzdělávání a poradenství v kraji. Rekordně jsme podporovali i záchranné stanice pro zraněné živočichy.
Jedním z významných projektů v rámci životního prostředí byl Národní park Křivoklátsko. I když jako kraj nerozhodujeme o jeho zřízení, rozhodli jsme se významně podpořit informovanost široké veřejnosti o záměru státu a stát se prostředníkem mezi státem a obcemi, které jsou s územím plánovaného parku spojené.
V rámci ekologických aktivit jsme také provedli ekologický sken krajského úřadu a navrhli změny vedoucí k menší produkci odpadu a jeho lepšímu třídění. Tuto praxi sdílíme v rámci našeho regionu jako inspiraci pro obce a další organizace.
A pomyslnou třešinkou na dortu je pak naše podpora regionálních výrobců nejen potravin. Podporujeme farmáře a zemědělce s dobrou praxí jednak v rámci komunikace kraje, ale také nakupujeme jejich výrobky pro potřeby reprezentace kraje. Naopak jsme maximálně omezili průmyslové výrobky z Číny, které byly běžné jako dárkové předměty kraje.
Jednou z našich priorit bylo výrazně pokročit v digitalizaci. Je přece 21. století! Proto jsme kompletně zrekonstruovali webové stránky Středočeského kraje, které jsou nyní navrženy tak, aby byly uživatelsky přívětivé a intuitivní. Inspirací nám byla standardizovaná vládní předloha podle design systému Gov.cz. Díky tomu jsme se stali prvním krajem, který tento systém využil, a ušetřili jsme tak stovky tisíc korun za grafickou šablonu.
Podrobná analýza obsahu zajistila, že nový portál je přehlednější a logicky uspořádaný. Velký důraz jsme také kladli na systém vyhledávání, aby bylo snadné najít potřebné informace.
Další digitální službou pro občany je Platební portál Středočeského kraje. Tento portál jsme nechali vyvinout a významně podpořili jeho využívání. Umožňuje občanům zaplatit různé obecní poplatky, ale také poplatky školám, školkám, sportovním klubům a zájmovým spolkům. Vše lze vyřídit na jedné webové stránce, kde si občan vybere jméno obce, konkrétní organizaci a její produkt či službu.
Díky naší intenzivní snaze má nyní portál více než 500 partnerů, mezi které patří obce, příspěvkové organizace a spolky z celého Středočeského kraje. V posledních měsících zaznamenal portál enormní nárůst plateb. Počet transakcí v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhl stejného množství jako za celý minulý rok – tedy 12 000 přes platební bránu a 12 000 přes bankovní převod pomocí vygenerovaného QR kódu. Celková hodnota těchto transakcí činila 40 milionů korun.
Portál se stal také inspirací pro další kraje, které jej mohou využít díky bezplatnému sdílení formou open source.
Podobně jsme vyvinuli i Portál pro participativní rozpočet, který opět dáváme obcím k dispozici v podobě open source. Tento portál umožňuje občanům aktivně se zapojit do rozhodování o investicích ve své obci či městě.
Velké pokroky v digitalizaci zaznamenal také Krajský úřad Středočeského kraje. Tyto změny možná občané napřímo nevidí, ale výrazně usnadňují administrativní procesy, jako například podávání žádostí o dotace nebo zpracování smluv. Díky tomu mohou úředníci efektivněji využívat svůj čas ve prospěch občanů kraje. Mezi digitalizované agendy patří například využití robotů na zpracování žádostí o kotlíkové dotace nebo využití nástrojů umělé inteligence při přípravě smluv. Tyto technologie zrychlují a zjednodušují práci úředníků, což přináší výhody nejen jim, ale především občanům Středočeského kraje.
Ve všech případech se tak dá říct, že Středočeský kraj je ve veřejné správě v této oblasti lídrem.
Po letech absolutního zanedbávání bylo naším jednoznačným cílem vést kraj k tomu, aby se stal jedním z nejvyspělejších a nejinovativnějších regionů ve střední Evropě. Vzhledem k tomu, že jedním z cílů je podpora vnitrostátní migrace, kdy v našem kraji každoročně přibývá přibližně 10 000 obyvatel, a zároveň je kraj oblíbeným investičním cílem firem s vysokou přidanou hodnotou a inovačním potenciálem, můžeme říct, že se tento cíl daří naplňovat.
Pro další plánování rozvoje jsme připravili několik klíčových projektů. Základem našeho rozhodování jsou data a fakta, proto jsme nechali zpracovat rozsáhlou demografickou studii.
V současné době žije ve Středočeském kraji 1,4 milionu obyvatel. Podle střední varianty demografické prognózy by jich v roce 2050 mělo být 1,66 milionu. Očekáváme výrazný nárůst počtu seniorů. V regionu nyní žije kolem 50 000 lidí ve věku přes 80 let. Během následujících 15 let jejich počet vzroste na více než 80 000 a do roku 2050 bude v kraji žít přes 90 000 seniorů starších 80 let. Podobný nárůst očekáváme u seniorů nad 65 let. Těch je nyní zhruba čtvrt milionu, a do roku 2050 by jejich počet měl vzrůst na přibližně 400 000. Tomu je třeba přizpůsobit plánování služeb a péče.
Podobně pracujeme s daty o kapacitách školských zařízení, abychom zajistili dostatek míst pro všechny děti. Naše plány a projekty tak vycházejí z pečlivé analýzy a odpovídají budoucím potřebám obyvatel kraje.
Významnou investicí a zároveň datovou „studnicí“ se stala digitální technická mapa, která vznikla ve spolupráci se zástupci hlavního města. Ta představuje podrobný obraz fyzického stavu povrchové situace, sítí dopravní a technické infrastruktury včetně ochranných pásem a dalších objektů. Je absolutně klíčovým nástrojem pro stavební řízení, územní plánování a další činnosti.
Také jsme připravili kompletní a ucelenou aktualizaci zásad územního rozvoje, aby bylo jasně dané, jak se má území v regionu rozvíjet. Zaměřili jsme se na podporu infrastrukturních projektů velkého významu, jako jsou například vysokorychlostní tratě, které jsou klíčové pro další rozvoj celé republiky.
Ač je středočeský kraj průměrně bohatý a rozvinutý, bylo zároveň třeba zaměřit se na okrajové lokality, které na tom nejsou tak dobře. Podrobně jsme zmapovali hospodářsky a sociálně ohrožená území, která nyní zahrnují 204 „nejslabších“ obcí a měst. Na ně jsou pak cíleně zaměřená opatření a fondy Středočeského kraje.
Od začátku našeho působení ve vedení Středočeského kraje jsme se zaměřili na to, aby navázaná zahraniční partnerství byla smysluplná a přinášela skutečné výsledky. Deklaratorní spolupráci s regiony, kde skutečná spolupráce, například mezi školami nebo kulturními institucemi neprobíhala, jsme utlumili.
V případě ruských a běloruských partnerských regionů jsme pak s ohledem na ruskou agresi na Ukrajině přistoupili přímo k vypovězení veškerých smluv.
Klíčovým projektem pro nás tak je partnerství s regiony tzv. 4Dohody – tedy spolu se Středočeským krajem jde o Porýní-Falc, Burgundsko Franche-Comté a Opolské vojvodství. Mezi společné projekty patří mládežnické výměny, stáže, Eurokvíz, vzdělávací projekty, sportovní setkání nebo akce zaměřené na kulturu a cestovní ruch.
Dále pak intenzivně spolupracujeme a vyměňujeme si zkušenosti zejména v oblasti bezpečnosti, krizového řízení, digitalizace i v dalších oblastech s nám blízkým Bratislavským krajem.
V rámci naší zahraniční spolupráce jsme se pak významně zapojili do pomoci válkou zasažené Ukrajině. Konkrétně našemu partnerskému regionu Kyjevská oblast. Ve spolupráci s organizací Člověk v tísni jsme organizovali humanitární pomoc. Poskytli jsme materiální pomoc mimo jiné v podobě vyřazených autobusů, které na Ukrajině využijí pro svážení dětí do škol. A účastnili jsme se také Mezinárodního summitu měst a regionů v Kyjevě. Na programu byla témata týkající se systému řízení obnovy, synergie úsilí státních a místních orgánů, podniků a mezinárodních partnerů, poválečná obnova a další rozvoj měst a obcí, ekonomické aspekty týkající se zotavení po ruské okupaci.
Posláním Středočeského inovačního centra (SIC) je podporovat podnikavé lidi, aby své nápady změnili v úspěšné inovace, které zlepšují svět kolem nás. Co přesně dělají? Pomáhají středočeským podnikatelům naplňovat jejich ambice a akcelerovat růst jejich firem prostřednictvím inovací. Napomáhají vytvářet nové produkty a služby s vysokou přidanou hodnotou. Rozvíjí inovační ekosystém regionu a vytváří nová inovační partnerství. Akcelerují technologie a nápady ve výzkumné sféře s cílem přinést špičkové inovace a řešení výzev ve společnosti.
Z množství podpořených projektů, zavedených inovací a poskytnutých konzultací je patrné, že toto poslání se daří naplňovat. Navíc experti SIC jsou k dispozici firmám ve všech „životních fázích“. Od samého počátku, kdy je třeba nastavit strategie inovativních produktů, zjistit, zda má naději na úspěch a jak toho úspěchu dosáhnout, až po nastartování nové marketingové strategie anebo úspěšné předání firmy dalším generacím, případně volbou externích investorů. To vše realizujeme ve spolupráci s excelentními vědeckými centry ve Středočeském kraji v čele s Eli Beamlines, Hi-Lase či BIOCEV.
Jen pro dokreslení: Klienti SIC se pravidelně umisťují na předních příčkách oborových soutěží, jako je Podnikatel roku, Firma roku a podobně. Příkladem mohou být firmy Beneš a Lát, Varistar, Diana Biotechnolgies a mnohé další.
Za absolutně největší úspěch posledního období považujeme to, že SIC uspělo v tvrdé konkurenci a získalo prestižní grant z programu Horizon Europe, výzvy MSCA-COFUND ve výši téměř 90 milionů korun na realizaci programu MERIT – Central Bohemia Mobility Programme for Excellence in Research, Innovation and Technology. O grant se ucházelo 116 subjektů z celé EU. SIC se s hodnocením 98 % umístilo na čtvrtém místě! Jeho cílem je přenos zahraničních znalostí a zkušeností do regionálních výzkumných center a firem. Pětiletý program do regionu přiláká 30 postdoktorandů z celého světa. Zabývat se budou vývojem nových léčiv nebo studiem vesmíru a budou moct využívat unikátní výzkumnou infrastrukturu kraje, např. nejsilnější laser na světě.
Přes dva roky jsme kraj řídili v permanentní krizové situaci. Nejprve jsme řešili nedostatek vakcín a zřizování očkovacích center, poté jsme vytvořili očkovací web pro občany, aby měli přehled, kde se dají snadno získat vakcíny.
Ve chvíli, kdy jsme byli na konci pandemie a doufali, že se vracíme z „krizového řízení“ do normálního provozu, vypukla válka na Ukrajině. Ze dne na den jsme museli řešit, jak pomoct tisícům lidí, kteří sem přicházeli jen s nejnutnějšími věcmi a dětmi v náručí. Naše krajská centra odbavila 80 000 uprchlíků a pomohla jim sehnat ubytování na přechodnou dobu, zajistit základní potřeby a významně jsme jim pomohli i s hledáním práce. Díky tomu jsme dnes v situaci, kdy je zaměstnáno na 60 % těch, kteří jsou považováni za práceschopné. Výjimku tvoří středoškoláci, maminky, které pečují o nezletilé děti, a senioři.
Nicméně i přesto jsme paralelně normálně fungovali a práce v kraji se nezastavila. Ze zhruba 230 bodů našeho programového prohlášení jsme splnili téměř všechno. (Program)
V jakém stavu jsme úřad přebírali?
Zde je pár bodů pro představu o jeho fungování:
Co jsme tedy udělali? Především jsme náš úřad otevřeli. Symbolicky jsme odstranili turnikety u vstupu, protože věříme, že občané mají právo vstupovat dovnitř bez jakýchkoli překážek. Zavedli jsme naprosto otevřenou komunikaci vůči občanům, obcím i dalším organizacím. Obcím poskytujeme veškerou potřebnou metodickou podporu.
Zvýšili jsme standard kybernetické bezpečnosti, řídíme inovace a pečujeme o naše zaměstnance. Rekonstruujeme kanceláře a zajišťujeme funkčnost vybavení, jako jsou podlahy, střechy, okna a nábytek. Připravujeme také sdílené prostory a upravujeme veřejné prostory úřadu i jeho okolí. Zavedli jsme systém odpadového hospodářství a máme environmentální tým, díky kterému jsme udrželi certifikát Zero Waste Hero.
Jsme zakládajícím členem Charty proti domácímu násilí a signatářem Charty diverzity, což nás řadí mezi přední úřady veřejné správy v těchto oblastech.
Hledáme také možnosti využití umělé inteligence. Vytváříme nástroje AI pro zaměstnance a pokračujeme v robotizaci agend.
Zkrátka budujeme efektivní úřad pro 21. století, přičemž nejdůležitější je pro nás transparentní řízení veřejných zakázek a jejich profesionální a efektivní správa.